Osamělost byla více než jednou nazývána „nemocí XNUMX. století“. A nezáleží na tom, jaký je důvod: zběsilé tempo života ve velkých městech, rozvoj technologií a sociálních sítí nebo něco jiného – s osamělostí lze a je třeba bojovat. A ideálně ještě předtím, než to povede k vážným zdravotním problémům.
Introverti a extroverti, muži i ženy, bohatí i chudí, vzdělaní i ne – většina z nás se čas od času cítí osamělá. A „většina“ není jen slovo: podle nedávného průzkumu v USA by 61 % dospělých mohlo být považováno za osamělé. Všichni se cítí odpojení od ostatních a vůbec nezáleží na tom, zda vedle nich skutečně někdo je nebo ne.
Ve škole i v práci, s přáteli nebo partnerem se můžete cítit osamělí. Bez ohledu na to, kolik lidí v životě máme, důležitá je hloubka citového spojení, které s nimi máme, vysvětluje psycholog David Narang. “Můžeme být ve společnosti rodinných příslušníků nebo přátel, ale pokud nikdo z nich nerozumí tomu, co si myslíme a co prožíváme, budeme se pravděpodobně cítit velmi osamělí.”
Je však zcela normální cítit se čas od času osaměle; horší je, že se takto cítí stále více a více lidí.
V roce 2017 bývalý šéf americké lékařské služby Vivek Murphy nazval osamělost „rostoucí epidemií“, jedním z důvodů je, že moderní technologie a sociální sítě částečně nahrazují naši interakci tváří v tvář s ostatními. Existuje souvislost mezi tímto stavem a zvyšujícím se rizikem deprese, úzkosti, kardiovaskulárních onemocnění, demence a zkracováním střední délky života.
Každý může zažít osamělost – včetně odborníků na duševní zdraví. „Samota a stud mě způsobují, že se cítím chybná, nechtěná, nemilovaná,“ říká psychoterapeutka a koučka Megan Bruneauová. “Zdá se, že v tomto stavu je lepší nepřitahovat něčí pozornost, protože pokud mě lidé takto uvidí, mohou se ode mě navždy odvrátit.”
Jak se podpořit ve dnech, kdy se cítíte obzvlášť osamělí? To radí psychologové.
1. Nesuďte se za to, že se tak cítíte.
Samota je sama o sobě nepříjemná, ale pokud si za svůj stav začneme nadávat, jen se to zhorší. „Když se kritizujeme, vina v nás zapouští hluboké kořeny,“ vysvětluje Megan Bruno. “Začínáme věřit, že s námi není něco v pořádku, že nás nikdo nemiluje.”
Místo toho se naučte sebesoucitu. Řekněte si, že tento pocit čas od času zažívá téměř každý a že toužit po intimitě v našem odpojeném světě je normální.
2. Připomeňte si, že nebudete navždy sami.
„Tento pocit vůbec není známkou toho, že s vámi není něco v pořádku, a hlavní je, že to určitě přejde. Právě teď jsou na světě miliony lidí, kteří se cítí v podstatě stejně jako vy,“ připomíná Bruno.
3. Udělejte krok směrem k lidem
Zavolejte členovi rodiny, vezměte kamaráda na kávu nebo jednoduše zveřejněte na sociálních sítích, co cítíte. „Pocit hanby ti řekne, že tě nikdo nemiluje a nikdo tě nepotřebuje. Neposlouchejte tento hlas. Připomeňte si, že jakmile uděláte krok za dveřmi, pravděpodobně se budete cítit o něco lépe.“
4. Vyjděte ven
„Bude stačit procházka v parku, aby se vám alespoň trochu ulevilo,“ říká Jeremy Nobel, zakladatel projektu, který má pomoci v boji s osamělostí prostřednictvím umění. Komunikace se zvířaty může být také léčivá, říká.
5. Méně používejte svůj smartphone
Je čas nahradit procházení sociálních sítí živou komunikací. „Když se díváme na ‚nablýskané‘ a ‚bezchybné‘ životy jiných lidí, cítíme se stále nešťastnější,“ připomíná David Narang. „Vaše závislost na Instagramu (extrémistická organizace zakázaná v Rusku) a Facebooku (extrémistická organizace zakázaná v Rusku) se však může změnit ve váš prospěch, pokud pozvete někoho ze svých přátel na šálek čaje.
6. Buďte kreativní
„Přečti si báseň, upleť si šátek, všechno, co cítíš, dej na plátno,“ navrhuje Nobel. “To jsou všechno způsoby, jak proměnit svou bolest v něco krásného.”
7. Přemýšlejte o tom, kdo vás miluje
Myslete na někoho, kdo vás opravdu miluje a záleží mu na vás. Zeptejte se sami sebe: jak poznám, že mě miluje? Jak vyjadřuje svou lásku? Kdy tam byl/a, když jsem ho/ji potřeboval? „Skutečnost, že vás někdo tolik miluje, vypovídá hodně nejen o něm, ale také o vás – opravdu si zasloužíte lásku a podporu,“ věří Narang.
8. Hledejte příležitosti, jak se trochu sblížit s cizími lidmi.
Tím, že se v metru usmějete na osobu, která sedí naproti vám, nebo podržíte otevřené dveře v obchodě, můžete se trochu přiblížit svému okolí. „Když někoho míjíte ve frontě, zkuste si představit, jak se ten člověk cítí,“ navrhuje Narang. “Všichni potřebujeme malé skutky laskavosti, tak udělejte první krok.”
9. Přihlaste se na skupinové kurzy
Zasaďte semínka budoucích spojení tím, že se připojíte ke skupině, která se pravidelně schází. Vyberte si něco, co vás zajímá: dobrovolnickou organizaci, profesní sdružení, knižní klub. „Tím, že se o své dojmy podělíte s ostatními účastníky akce, dáte jim šanci vás lépe poznat a otevřít se,“ je si jistý Narang.
10. Dešifrujte zprávu, která vám sděluje osamělost
Místo toho, abyste před tímto pocitem bezhlavě utíkali, zkuste se mu postavit čelem. „Všímejte si všeho, co cítíte: nepohodlí, myšlenek, emocí, napětí v těle,“ radí Narang. — S největší pravděpodobností se vám během několika minut vyjasní hlava: pochopíte, jaké konkrétní kroky byste měli podniknout. Tento plán, formulovaný v klidném stavu, bude mnohem účinnější než rozptýlené akce, které všichni podnikáme, když jsme v zajetí emocí.“
Kdy je čas požádat o pomoc?
Jak jsme si již řekli, osamělost je poměrně častým stavem a to, že ji zažíváte vy, neznamená, že je s vámi něco „špatného“. Pokud však tento pocit přetrvává příliš dlouho a vy si uvědomíte, že jste na pokraji deprese, je na čase vyhledat pomoc.
Místo toho, abyste se dál od ostatních distancovali, domluvte si návštěvu odborníka – psychologa nebo psychoterapeuta. Pomůže vám spojit se s ostatními a znovu se cítit milován a potřebný.
Pro teenagera jsou pocity osamělosti a zbytečnosti běžné. A je neuvěřitelně těžké uniknout z jejich vlivu, zvláště pokud vás dospělí, kteří jsou poblíž, jednoduše smetou: „Neber si všechno k srdci“, „Jen něco udělej“, „Nevymýšlej si věci“, „Já rád bych tvé problémy.” Problémy ale skutečně jsou. Depresivní stav vás nutí schovat se do sebe a postupně nad sebou vztyčovat těžkou skleněnou kopuli. Pojďme společně přijít na to, jaká je povaha takového pocitu, jako je osamělost, a zda existují způsoby, jak se vypořádat s nepříjemným pocitem zbytečnosti, který nechce zmizet.
Proč se cítím osamělý a nechtěný?
Dospívání je krizovým obdobím, kdy se vaše tělo a vaše psychika mění tak rychle, že tělo nemá čas se s tím vyrovnat a zažívá proto silný stres. Stává se pro vás obtížné zvládat své emoce, prožívat negativní pocity (bolest, zoufalství, smutek) a vyrovnávat se s životními obtížemi. I malé potíže jsou považovány za katastrofu, kterou nelze odstranit. A když k tomu přidáme nepochopení ze strany druhých, nebo ještě hůř, násilí – fyzické, psychické nebo sexuální – pak pocit bezcennosti, osamělosti a odmítání jen roste.
Zde je příklad bolestivé zkušenosti osamělého 15letého chlapce. Myslíme si, že rozumíte jeho pocitům
Osamělost ničí naděje, zklamává sebe i ostatní lidi, vede ke špatným návykům nebo jiným, strašnějším následkům. Má to ale i druhou, pozitivní stránku – umožňuje vám uvědomit si svou izolaci od ostatních lidí, objevit svůj jedinečný a nenapodobitelný vnitřní svět. S touto pozitivní myšlenkou začněme pracovat na vaší situaci.
4 doporučení od psychologa, jak se zbavit pocitů osamělosti a zbytečnosti
Obvykle jsou všechna doporučení, jak může teenager překonat takové pocity, dána rodičům a učitelům, kteří by měli být tímto problémem na prvním místě zmateni. A jsme hrdí, že se snažíte problém vyřešit sami. Je to pravda! Ostatně to už je první krok. Zde jsou tipy psychologa pro teenagery, kteří bolestně prožívají svou osamělost:
Pokuste se přijmout svou osamělost
Naučte se cítit se pohodlně „sám se sebou“. Využijte nepřítomnost lidí kolem jako příležitost k lepšímu pochopení sebe sama, svého významu a jedinečnosti, pochopení svých duchovních potřeb a uvolnění svého tvůrčího potenciálu. Koneckonců, pocit osamělosti je vlastní všem lidem a je nezbytný, aby mohl vyrůst.
Naučte se komunikovat
Trénujte více komunikaci, i když je to obtížné. Snažte se vstupovat do kontaktu s lidmi a odcházet z nich, mluvit s ostatními o svých potřebách a naslouchat jejich myšlenkám. Respektujte hranice ostatních a prosazujte své osobní hranice. Pocit osamění a zbytečnosti totiž často vzniká právě kvůli nedostatku komunikačních dovedností, které můžete postupně zlepšovat. Zlepšete se! Je možné, že člověk, který vám dokáže naslouchat a porozumět vám, je mnohem blíž, než si myslíte.
Převezměte kontrolu nad svými emocemi
Řekněme, že jste se ocitli v situaci, kdy jste se cítili osamělí a odmítnutí. Pokuste se v tuto chvíli vědomě ovládat své emoce a činy. I ty nejbolestivější a nejnepříjemnější situace, jako je rozchod s milovanou osobou nebo přítelem, nepochopení nebo nespravedlivé jednání ze strany druhých, mohou být využity jako příležitost ke zlepšení. Zbavte se iluzí, naučte se hledat optimální způsoby řešení důležitých problémů a přijďte se zamyslet nad tím, co se děje.
Nebojte se navštívit psychologa
Pokud se pocit osamělosti a zbytečnosti prodlužuje spolu s úzkostí, bezmocí a problémy se sebevědomím, nebojte se vyhledat pomoc psychologa. Protože to může být deprese. Problém samozřejmě budete muset probrat s rodiči, ale věříme, že jim své pocity dokážete sdělit.
Pocit samoty a zbytečnosti není věčný. Tak jako po dešti vykoukne sluníčko zpoza mraků, tak tmavé dny vystřídají slunečné. Z každé, i té nejtěžší situace, existuje cesta ven. Jen si to zapamatujte. A pak pro vás bude snazší udělat krok vpřed a zlepšit svůj život.
Kromě toho doporučujeme přečíst 6 taktik pro boj s osamělostí, které vám mohou pomoci změnit situaci. Boj!
Děkuji, že jste dočetli až do konce. Jsme rádi, že jsme odpověděli na vaše otázky. Další informace naleznete také na:
Nenechte si ujít důležité novinky a odebírejte naše YouTube, VK, Instagram, Telegram, Facebook a upozornění na adukar.by.
Pokud chcete tento text umístit na své webové stránky nebo sociální síť, kontaktujte nás prosím na adrese info@adukar.by. Přetisk materiálů je možný pouze s písemným souhlasem redakce.
