Jak psychicky ublížit muži

Ne, a tito tvorové nás nazývají hysterickými? Jako když odcházíme, máme záchvaty vzteku, nikdy se nedokážeme smířit s tím, že jsme byli opuštěni. Nebo ještě hůř, že má paralelní život s jinou stejně hysterickou ženou a my to nedokážeme pochopit a přijmout a nechat vše tak, jak to je.
Podle mužů by to zřejmě nemělo způsobovat bolest, měli bychom monotónním hlasem říci „dobře, rozumím. přidat pivo“. A oni nás nazývají hloupými?
No, ženy, ať muži platí krví a slzami, naštěstí nejsme sami přecitlivělí. Ověřeno autorem této eseje: i ti nejsilnější macho muži pláčou. Pláčou jako děti, pláčou chvěním a kvílením – příšerně příjemný pohled, říkám vám.
Ve svém malém životě jsem si z mužů udělal legraci natolik, abych stručně popsal pár okamžiků, které dokazují, že všichni lidé podléhají slabostem. A v případě mužů touto slabinou není pivo, ani fotbal, ani jídlo, a dokonce ani nevybíravé vztahy se ženami. V případě mužů je touto slabinou sentimentalita. Jinými slovy – fňukání a soplíky.
Představte si situaci. Tady s ním sedíte v autě, vztah trvá několik měsíců – období není dlouhé, ale ani krátké, pro některé je to celý život. A pak se ti podíval do očí a pak sklopil svůj tupý pohled a řekl: „Víš, za pár měsíců mám svatbu. Neřekl jsem ti to, ale chápeš, že mě to tak přitahovalo, že jsem nemohl riskovat náš vztah tím, že bych řekl pravdu. Ne, přirozeně tady nežije, momentálně studuje v Německu, jakmile dostuduje, hned si zahrajeme. musíme mít svatbu.“
Chytrá dívka se v takových situacích neztratí, bez ohledu na to, jak moc je připoutaná k muži. Ach ne. Stále si vezme své:
“A víš, drahá, musíme být k sobě upřímní, že?” Nebudu tě soudit, sám nejsem anděl. Ano, úplně jsem vám zapomněl říct, že mám snoubence. Pohledný, majestátní (přidejte si bohatého, pokud je váš mladý muž fixován na peníze, které si nemůže vydělat – pozn. autora). Ano, ano, je bohatý, má svůj vlastní obchod, díky bohu, jde to dobře. Je Francouz a žije v Paříži. A v létě jsem nešel dojit krávy k babičce, ale k němu. Nemohl jsem ti nic říct, jen jsem se staral o tvé nervy, jsi mi tak drahý. U nás je vše vážné, takže vaše plány se zcela shodují s mými. A já ti rozumím. Prostě jsem nemohl riskovat náš vztah tím, že bych ti řekl pravdu.
Ani ten nejmocnější horolezec nevydrží takový proud čerstvých informací, nečekaných a nepříjemných pro jeho uši, škodlivých pro jeho nervový systém. My, jako správné herečky, si na konci proslovu musíme povzdechnout a sklopit oči a nechat ho samotného s jeho myšlenkami a pocity. A jen kradmým pohledem na reakci si pak můžeme užít podívanou: tyto myšlenky čtou v očích, to tření spánků, to je jeho sondování do volantu auta, jako by se volant chystal odejít z pod nohama tohoto nešťastného zvířete. A pak – okamžik, jaký okamžik! – slzy. Hysteričtí muži jsou samozřejmě jiní než my hysterici, nádobí nerozbíjejí, ale dokážou udeřit do lidí, což je sice projev síly, ale v podstatě slabost, neznalost toho, jak lze situaci normálně a mírovou cestou. Ale slzy jsou vždy známkou toho, že všichni zahnali to malé zvířátko do kouta a nemá kam jít.
Nebo je tu další situace: muž vám volá jednou za čtyři dny, schází se s vámi jednou za dva týdny a předstírá, že je v práci velmi zaneprázdněn. A ty ses s ním pokusila rozejít a myslela si, že to je to, co chtěl. Ale ne – popadl tě svými žlutými drápy a nepustí tě na svobodu, tvrdí, že jsi mu drahá a že máš plné právo vyžadovat na sebe více pozornosti, že se napraví a zavolá, setkáme se po práce, dejte vám plyšové medvídky velikosti s recepční, Babou Lucy. Nepředstavujte si, že váš vchod bude obsypán okvětními lístky růží, které vám k nohám ovane lehký jarní vánek a v pozadí se najednou z ničeho nic ozve melodie ze sentimentálního indického filmu v podání Mithuna Chakrabortyho. nebo zazní Shah Rukh Khan. Takové věci se v zimě nestávají. A tady v Moskvě je věčná zima.
Probuďte se a uvědomte si, že má někoho jiného. Říkám těmto paralelním světům. Nemusíte najímat detektivy nebo být jasnovidcem, abyste to pochopili. A to, jak se stará o svůj mobil, by vám také mělo něco napovědět, ne? Čtvrtý den ticha a prázdnoty z jeho strany mu zavolejte sami. Neměli byste se divit, že je v restauraci s přáteli, neměli byste se děsit ani pohoršovat hlukem a smíchem cizích lidí, zvláště pokud jste v místnosti sami a již máte spálené všechny svíčky u sochy Krišny , modlíc se k němu (v jiných Bohech už mi nevěříš – oni se neospravedlnili), aby ti dal normální, plnohodnotný vztah s tímto nedbalým mladým mužem. Sladkým hlasem mu řekněte, že ho nechcete rušit a že počkáte na jeho zavolání, až bude volný. Jen laskavě zavěste a počkejte na hovor. A nebude žádný hovor. Tito zbabělci a pokrytci píší SMS a vyhýbají se hlasovému kontaktu. Je půl třetí, hluboká noc. SMS zní takto: „Promiň, drahá, že jsem hned nenapsal. Rozhodl se vykoupat (náznak, že dorazil domů dříve – pozn. autora). Asi už spíte? Dobrou noc miláčku. Do zítřka”. Neztraťte se a zavolejte – někdy musíte převzít iniciativu. Zvedne telefon a ze strachu vám nedovolí dostat se ke slovu: „Vzbudil jsem tě? Promiň, zlato, zrovna jsem byl v koupelně a nesledoval jsem čas. Jsem doma, nedovedete si představit, jedli jsme takovou pizzu. Mám pocit, že zítra strávím dvě hodiny v posilovně.”
Okamžitě přeruš toto tlachání něčím sladkým a dej mu kontrastní sprchu:
– Ano, drahá, rozumím ti, proto se snažím nejíst hodně pizzy. Ale tobě to sluší, kila navíc chlapa jen dělají lépe.
A vše se zdá být v pořádku, můžete slyšet výdechy a chválu nabízenou Pánu Bohu, ale váš Krišna vám pomůže dokončit jeho zlověstný plán. Pokračujte stejným sladkým hlasem:
– A také, drahá, málem jsem ti zapomněl říct něco velmi důležitého. Zatímco se dusíte svou pizzou, rozhodl jsem se začít od nuly. Nula kalorií v mém životě. Žádná pizza, ty ne. Čistím tělo a chráním imunitní a nervový systém. Proto se s vámi nyní rozloučíme a už vás nikdy neuvidím ani neuslyším. Vzdal jsem se mouky a vzdám se i tebe. Hodně štěstí zlato.
Zavěsíme a pak můžeme být hysteričtí, jak chceme. Pro něj jsme zůstali železnou dámou, ale neměli bychom se před sebou skrývat. Můžete plakat a stěžovat si na svůj osud. Můžete probrečet celou noc a ráno s maskou lhostejnosti a přetřením kruhů pod očima podkladem se klidně pusťte do práce. A práce. Pracujte jako nikdy předtím. A nemyslete si, jak jste nešťastní. Naopak šťastný. Naučil jsem se zbavit se nemocí a parazitů ve svém životě.
Ale to není smysl mého příběhu. Prostě časy, kdy muž ubližoval ženě, opustil ji a přiváděl ji k zoufalství a nekontrolovatelným vzlykům, jsou dávno pryč. Moderní dívka se naučila ovládat sebe a své emoce a rozlišovat vadné zboží pouhým okem. Pokud vám tedy muž ublíží nebo se vás nějakým způsobem pokusí urazit, nespěchejte s rozhoupáním nohy a odměřte silnější úder do měkkého místa. Zasáhněte jejich hrdost: na tuto bolest budou dlouho vzpomínat.

READ
Omluvte se a požádejte o odpuštění

14 2010 декабря

Připadá mi to jako hloupý a prázdný článek.Žena by se měla umět rozhodovat sama. A pokud v reakci na to začne lhát a vymýšlet si nějaké nápadníky, aby viděla jeho reakci, pak reakce nemusí být předvídatelná, včetně úderu do obličeje a vraždy. K čemu to je? Jaké potěšení je v jeho reakci a jaký je účel, pokud není pokračování? A žena, která řekla „to je ono, rozhodla jsem se zbavit mouky a od tebe“, musí být nejprve připravena na rozchod, jinak bude pak dlouho přemýšlet, zda má pravdu, zda bude svých slov litovat a čekat dokud se nebude plazit po kolenou, ale nebude se plazit. bude plakat, bude hysterická sama, zhroutí se, začne ze msty střídat muže a skončí s pitím. A pak po chvíli se o ní dozví a řekne, že bych si mohl vzít to bezmozkové kuře, tuhle děvku, tohle alkoholik. Abyste se pomstili, nemusíte doufat v nějakou okamžitou reakci od něj, musíte se stát lepším, krásnějším, chytřejším, vzdělanějším, bohatším a ve všech ohledech lepším než ten, kterého si vybral. aby se odlišil od všech ostatních žen, pak může litovat, že si vybral slepici bez mozku, flákače, opilce nebo děvku. ale tobě už to bude jedno.

Portál Proza.ru poskytuje autorům možnost volně publikovat svá literární díla na internetu na základě uživatelské smlouvy. Veškerá autorská práva k dílům náleží autorům a jsou chráněna zákonem. Přetisk díla je možný pouze se souhlasem jeho autora, na kterého se můžete odkázat na jeho autorské stránce. Za texty děl odpovídají autoři samostatně na základě pravidel publikování a legislativy Ruské federace. Údaje uživatelů jsou zpracovávány na základě Zásad zpracování osobních údajů. Můžete si také prohlédnout podrobnější informace o portálu a kontaktovat administraci.

Denní návštěvnost portálu Proza.ru je asi 100 tisíc návštěvníků, kteří si celkem prohlédnou více než půl milionu stránek podle počítadla návštěvnosti, které se nachází vpravo od tohoto textu. Každý sloupec obsahuje dvě čísla: počet zobrazení a počet návštěvníků.

© Všechna práva vyhrazena autorům, 2000-2023. Portál funguje pod záštitou Ruského svazu spisovatelů. 18+

Rating
( No ratings yet )
Like this post? Please share to your friends:
Leave a Reply

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: