Naše myšlenky mají obrovský vliv na náš život a naši pohodu. Myšlení může být sanogenní nebo patogenní a rozdíl mezi nimi může být významný. Sanogenní myšlení je myšlení, které živí naši duši a pomáhá nám růst a rozvíjet se jako jednotlivci. Na druhou stranu, patogenní myšlení je myšlení, které otravuje naši mysl a může vést k různým problémům a negativním důsledkům.
Klíčovým rozdílem mezi sanogenním a patogenním myšlením je jejich energetická povaha. Sanogenní myšlení nás naplňuje pozitivní energií, inspirací a sebevědomím. Pomáhá rozvíjet naši sebeúctu, pomáhá nám při rozhodování a dosahování našich cílů. Na druhé straně patogenní myšlení generuje negativní emoce, jako je strach, úzkost a nejistota. Může vést k sebeovládání, strachu začít něco nového a bránit našemu osobnímu i profesnímu naplnění.
Jestliže je myšlení určitým druhem „potravy“ pro náš psychologický život, pak jej dnes můžeme považovat buď za jed, nebo za lék.
Je důležité si uvědomit, že naše myšlení je z velké části utvářeno našimi zkušenostmi, výchovou a prostředím. Vždy však máme možnost si uvědomit a změnit své myšlenky. Naučit se myslet sanogenně znamená naučit se uvědomovat si své myšlenky, soustředit se na to pozitivní a zvýšit svou vnitřní sílu.
Studium rozdílů mezi sanogenním a patogenním myšlením nám může pomoci pochopit, jak naše myšlenky ovlivňují naše životy a naše psychologické vlastnosti. Může také sloužit jako stimul pro osobní růst a rozvoj, pomáhá nám uvědomit si a změnit naše myšlení k lepšímu.
Co je sanogenní myšlení a jak ovlivňuje naše životy?
Sanogenní myšlení ovlivňuje naše životy tím, že vytváří optimistický a konstruktivní způsob myšlení. Pomáhá nám vidět řešené problémy nejen jako krizi, ale také jako příležitost k růstu a sebezdokonalování.
Sanogenní myšlení nám umožňuje vidět svět optikou příležitosti, pozitivní změny a úspěchu. Pomáhá nám najít vnitřní zdroje k překonání životních těžkostí a úsilí o seberealizaci.
Sanogenní myšlení navíc přispívá k našemu fyzickému zdraví. Optimistické a konstruktivní myšlení může posílit náš imunitní systém, zlepšit naši náladu a snížit riziko rozvoje stresu a deprese.
Sanogenní myšlení tedy hraje v našem životě významnou roli. Pomáhá nám stát se sebevědomějšími, úspěšnějšími a šťastnějšími lidmi. Proto je důležité sanogenní myšlení rozvíjet a udržovat v sobě i v lidech kolem nás.
Jak odlišit patogenní myšlení od sanogenního myšlení a jak nás ovlivňuje?
Naše myšlení hraje v našem životě obrovskou roli a určuje náš emoční stav, chování a rozhodování. Ale veškeré myšlení lze rozdělit na dva typy: sanogenní a patogenní.
Sanogenní myšlení se vyznačuje pozitivním základem a schopností vidět ve všem to dobré. Lidé se sanogenním myšlením bývají optimističtí a hledají řešení v každé situaci. Přijímají negativní události jako dočasné milníky, které jim pomáhají růst a rozvíjet se.
Na rozdíl od sanogenního myšlení má patogenní myšlení negativní základ. Lidé s patogenním myšlením často ve všem vidí problémy a potíže a nevěří svým schopnostem. To může vést k trvalému stresu, úzkosti a depresi. Lidé s patogenním myšlením mají často sklony k sebekritice a nízkému sebevědomí.
Patogenní myšlení může mít negativní dopad na všechny oblasti našeho života. Může se stát překážkou k dosažení úspěchu a štěstí. Lidé s patogenním myšlením mohou trpět úzkostí, prokrastinací a nízkou motivací.
Myšlení má obrovský vliv na naše zdraví. Patologické myšlení může způsobit stres, který může vést k vysokému krevnímu tlaku, srdečním onemocněním a dalším zdravotním problémům. Na druhou stranu sanogenní myšlení podporuje pozitivní vnímání světa a zlepšuje naši emocionální a fyzickou pohodu.
Pro rozvoj sanogenního myšlení a jeho odlišení od patogenního myšlení je užitečné uvědomovat si své myšlenky a měnit je k lepšímu. Změna našeho myšlení vyžaduje čas a úsilí, ale může mít velký vliv na naši pohodu a štěstí.
Jak změnit patogenní myšlení na sanogenní a jak to pomůže zlepšit náš život?
Patogenní myšlení může mít významný negativní dopad na náš život, způsobovat pocity stresu, úzkosti a nejistoty. Vyznačuje se neustálým zaměřením na problémy a negativní aspekty, stejně jako podceňováním vlastních schopností a schopností.
Sanogenní myšlení nám naopak pomáhá vidět pozitivní stránky situací, být realističtější a optimističtější. Podporuje rozvoj sebevědomí a pozitivního vztahu k sobě a světu.
Změnit patogenní myšlení na sanogenní je možné pomocí následujících metod:
– Uvědomění si negativních myšlenek: Je důležité si všimnout, kdy začneme myslet negativně a přerušíme cyklus tím, že si budeme klást otázky, abychom přesunuli svou pozornost k pozitivnějším aspektům.
—Cvičení vděčnosti: Každý den si pokládejte otázky o tom, za co jste ve svém životě vděční. To pomůže přesunout pozornost od problémů k pozitivním momentům a událostem.
— Rozvoj sebeúcty: uvědomte si své úspěchy a kvality, přeceňujte své síly a schopnosti. Posilujte pozitivní myšlenky o sobě prostřednictvím pozitivních afirmací nebo deníků o svých úspěších.
— Sebevzdělávání: číst knihy a studijní materiály o pozitivním myšlení a osobním růstu. Budete mít prospěch z praktik, jako je meditace, vizualizace a afirmace.
Změna vašeho myšlení z patogenního na sanogenní může vyžadovat čas a úsilí, ale stojí to za to. Díky tomu budete moci žít vědoměji a radostněji a přitahovat do svého života více pozitivních událostí.
Sanogenní myšlení (SHM) je koncept, který zavedl ruský vědec v oboru psychologie Jurij Michajlovič Orlov. Staví se do protikladu k patogennímu: zdravý, přiměřený, kontrolovaný. Pomáhá člověku regulovat své vlastní emoce a stavy. Člověk s tímto způsobem myšlení méně často onemocní, nebere si negativní informace k srdci a nestresuje se.
Co je sanogenní myšlení
Sanogenní myšlení – co to je? Z latiny lze „sanogenní“ doslovně přeložit jako „přinášející zdraví“. To znamená, že myšlení, které vás činí zdravějšími, se nazývá sanogenní. Podle konceptu Yu.M. Orlová, emoce často ovládají mozek. Pokud převažují negativní pocity, pak tělo časem začne prožívat stres, vznikají psychosomatické nemoci. Autor teorie navrhuje učit se nejen zbavit se negativních myšlenek a emocí, ale myslet pozitivněji a správněji. Pro rozvoj sanogenního myšlení je nutné získat dovednosti ovládat a řídit své emocionální impulsy.
Důkaz
Podle teorie Yu.M. Orlova, osoba se sanogenním myšlením, se vyznačuje následujícími vlastnostmi:
- ví, jak se distancovat od svých vlastních pocitů a zdá se, že se na ně dívá zvenčí;
- snaží se myslet na důležité problémy, až když dosáhne uvolnění a klidu;
- chápe povahu negativních emocí a pocitů;
- ví, jak se plně soustředit na to, na co je třeba myslet;
- má vysokou úroveň rozvoje reflexe a flexibility myšlení;
- rozumí lidským stereotypům;
- ví, jak najít výhody v každé situaci;
- se snaží myslet a jednat pozitivně.
Metody
Metody sanogenního myšlení se můžete naučit s pomocí psychologa, ale pokud to není možné, existuje možnost zkusit na to přijít sami. Pomocí těchto metod se můžete naučit rozumně a pozitivně myslet a následně vypilovat dovednost sanogenního myšlení k mistrovství.
K rozvoji a podpoře sanogenního myšlení se tedy používají dvě sekvenční metody:
Toto je deník emocí. Měl by popisovat vaše negativní emoční zážitky podle určitého plánu. Pokud použijeme jako příklad emoce, jako je hněv, záznam by vypadal takto:
- Popis poslední situace, která hněv vyvolala, a také podrobný popis podmínek, za kterých k němu došlo.
- Seznam lidí, kteří vás zlobí. Naproti každé je popis situací, ve kterých způsobují podráždění.
- Analýza každé ze zaznamenaných situací podle plánu:
- Jaké chování byste u této osoby chtěli vidět?
- Popis aktuálního chování tohoto jedince.
- Zapisovat myšlenky o tom, čeho by se měl člověk vzdát, aby nevyvolal hněv?
- Popis nejotravnějších rysů této osoby.
- Odpověď na otázku: Jakým člověkem by měl být člověk, aby nevyvolával hněv?
- Hodnocení hněvu na stupnici 10.
- Popis vlastních psychologických obran a stylu chování v období hněvu.
- Na prázdném listu papíru, natřeném atraktivní barvou, jsou náhodně zobrazeny postavy. Toto je list hněvu a podráždění.
- Na jiný list je také nakreslen libovolný obrázek pomocí barvy, která se vám líbí, načež se list složí, rozloží a na obrázek se přidá bílá barva.
- Opět hodnocení hněvu a podráždění na 10bodové škále.
- Pokud je číslo menší než „3“, je situace prakticky vyřešena. Dále musíte zopakovat algoritmus se všemi situacemi, které způsobují tuto negativní emoci. To nelze provést okamžitě, ale po několika dnech.
- Autopsychoanalýza
Tato metoda sanogenního myšlení zahrnuje hlubokou reflexi s podrobným studiem vlastních emocí. Je zásadní v sanogenním myšlení a umožňuje vám uklidnit zuřící emoce. K zániku dochází díky znovuprožívání toho, co se stalo, pohledu na to zvenčí, zesměšňování a přehrávání samotné situace. Hlavním cílem je pochopit vlastní emoci, pochopit její příčiny a skutečnou sílu.
Abyste mohli zahájit autopsychoanalýzu, musíte se uvolnit a zaujmout pohodlnou pozici. Poté byste měli pracovat podle plánu:
- Vzpomeňte si na situaci, kdy se vám podařilo cítit se klidně a šťastně.
- Vyberte si jednu z těch situací, které jsou zaznamenány a zpracovány v deníku negativních emocí.
- Přečtěte si to a zhodnoťte svůj stav. Pokud je klid, můžete pokračovat, a pokud se emoce nadále objevují, vraťte se k řešení situace.
- Analyzujte situaci:
- Jak se má člověk chovat, aby nevyvolal hněv?
- Přemýšlejte o tom, odkud pocházejí vaše vlastní touhy.
- Zjistit, zda jsou tyto touhy skutečné? Dokáže jim tento člověk vyhovět?
- Pamatujete si, jestli o nich ví?
- Pokuste se zjistit, jaké stereotypy řídí vaše vlastní chování.
- Pokuste se zjistit, jaké projekce se používají ve vaší vlastní psychologické obraně.
Poté se emoce stanou uvědomělejšími, budou lépe ovladatelné a hlavně již nebudou poškozovat vaše zdraví.
V počátečních fázích může být povědomí o některých bodech obtížné, ale s pravidelným tréninkem začne mozek časem automaticky myslet pozitivně. I ti, kteří techniku sanogenního myšlení používají již delší dobu, se k těmto cvičením musí občas vracet – například v případě dříve nezpracované nebo příliš silné emoce, kterou nebylo možné „zpacifikovat“.
Rozdíl mezi sanogenním a patogenním myšlením
Patogenní myšlení je antagonistou sanogenního myšlení. Ničí, vede k nemocem a brání jak svému majiteli, tak i lidem kolem něj žít naplno. Muž například při rozchodu řekl ženě nepříjemná slova a nezaslouženě ji urážel a ona si tuto situaci už léta přehrává v hlavě a probouzí pocity viny, studu, zášti a vzteku. To se děje nedobrovolně, člověk se nemůže sám zastavit. Pokračujte v pronásledování svých myšlenek v začarovaném kruhu. Příznaky patogenního myšlení, na rozdíl od sanogenního myšlení, jsou:
- nepřetržitý tok negativních myšlenek a zážitků, které člověk není schopen zastavit silnou touhou;
- neschopnost podívat se na situaci a vlastní emoce zvenčí;
- hromadění negativity – zášť, hněv, nenávist, bez možnosti se jich zbavit;
- nedostatek porozumění tomu, jak negativní emoce ovlivňují zdraví;
- nerozvinutá schopnost ovládat a řídit vlastní emoce a stav.
Sanogenní myšlení vám umožňuje rozumně myslet, řídit svůj stav a udržovat si zdraví, zatímco patogenní myšlení zasahuje do logického uvažování, kontroluje vaše emoce a vede k nemocem.
Závěr
Základem sanogenního myšlení je schopnost zvládat vlastní emoce. Člověk s tímto způsobem uvažování si nedává možnost v návalu hněvu nebo rozhořčení říkat zbytečné věci, přerušovat vztahy nebo způsobit újmu sobě nebo ostatním. Nejprve vše promyslí a analyzuje, zvažuje možnosti jednání, hledá pozitivní stránky situace a teprve poté se rozhodne a jedná. Díky tomu následně nemusí prožívat pocity viny, stokrát procházet negativními myšlenkami a litovat rozhodnutí, která učinil.