Hypertenze s neurózou

V posledních letech se nashromáždilo více a více důkazů, že úzkost a některé další psychopatologické stavy jsou nezávislými rizikovými faktory pro rozvoj arteriální hypertenze (AH) a měly by být zvažovány ve spojení s uznávanými

V posledních letech se hromadí stále více důkazů, že úzkost a některé další psychopatologické stavy jsou nezávislými rizikovými faktory pro rozvoj arteriální hypertenze (AH) a měly by být zvažovány ve spojení s uznávanými rizikovými faktory [7]. Tyto patologie zvyšují morbiditu a mortalitu na hypertenzi a ischemickou chorobu srdeční (ICHS) [2]. Úzkostná porucha by měla být okamžitě identifikována a léčena, protože zhoršuje prognózu somatické patologie [1]. Význam úzkostné poruchy v kardiologii potvrzují výsledky prospektivní 32leté studie provedené ve Spojených státech Centers for Disease Control and Prevention [7], která prokázala, že se zvýšenou úzkostí se zvyšuje pravděpodobnost fatálního infarktu myokardu. 1,9krát, náhlá smrt 4,5krát.,70krát. Sociálně epidemiologické studie objektivními metodami provedené ve Státním vědecko-výzkumném centru preventivní medicíny přitom ukázaly, že v populaci dochází ke zvýšení úrovně psychické zátěže. Bylo zjištěno, že asi 3 % populace země žije v podmínkách chronického psychosociálního stresu vysoké a střední úrovně [XNUMX].

V tomto ohledu je zvláštní pozornost věnována studiu role úzkosti při rozvoji hypertenze – jednoho z hlavních rizikových faktorů onemocnění koronárních tepen. Je známo, že hypertenze je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, které postihuje zejména 25–35 % ruské populace. Předpoklady, že afektivní poruchy, nejčastěji úzkost a deprese, zaujímají významné místo ve vzniku a průběhu hypertenze, byly vysloveny na počátku minulého století. V současné době se práce na studiu vztahu mezi hypertenzí a afektivními poruchami provádějí dvěma směry.

Na jedné straně byly publikovány výsledky velkých studií prokazujících vztah mezi symptomy úzkosti či deprese a rozvojem hypertenze, na straně druhé je hypertenze považována za psychosomatické onemocnění, v jehož léčbě hrají roli psychofarmaka. velmi důležitou roli [4].

Podle literatury může prevalence neurotických a somatoformních poruch s úzkostnými symptomy u pacientů s hypertenzí dosáhnout 51,3 % [2, 5]. Počet studií je však omezený a jasná doporučení pro management takových pacientů neexistují. Je známo, že komorbidní úzkostně-depresivní poruchy, jako je hypertenze, samy o sobě vedou k výraznému poklesu pracovní schopnosti, přičemž zhoršují průběh somatického onemocnění a přispívají ke vzniku hypochondrického typu vnitřního onemocnění [7]. V tomto ohledu se jeví jako velmi zajímavé a důležité zjištění možnosti vlivu komplexní terapie antihypertenzivy a „denním“ anxiolytikem na průběh hypertenze u pacientů s úzkostí.

Anxiolytická terapie významně zlepšuje kvalitu života pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, podporuje jejich lepší kompenzaci v procesu somatotropní terapie a následně adaptaci na onemocnění. Trankvilizéry jsou nejvhodnější, nejúčinnější a nejbezpečnější léky pro úlevu od adaptačních poruch u kardiaků [2, 3]. Pacienti se však často vyhýbají užívání benzodiazepinů ze strachu z rozvoje příznaků závislosti, nepříjemných vedlejších účinků, jako je letargie, svalová slabost a zhoršená pozornost. Starší pacienti se často obávají rozvoje koordinačních problémů kvůli strachu z pádu a vzhledu nestability.

Vezmeme-li v úvahu uvedené problémy, v posledních letech vzrůstá potřeba léků s uklidňujícím účinkem nebenzodiazepinové řady. Mezi tyto léky patří Tenoten.

Lék Tenoten je ultranízká dávka (USD) k mozkově specifickému proteinu S100. Mechanismy účinku anti-S100 SMD u úzkostných stavů jsou pravděpodobně spojeny s modifikací funkční aktivity endogenního proteinu S100 a jeho ligandů. V důsledku toho se realizuje jeho GABA-mimetický účinek a obnovuje se GABAergní neurotransmise. Klinický efekt se projevuje usnadněním usínání, snížením behaviorálních projevů úzkosti, zlepšením paměti a snížením astenie.

Účelem studie bylo zhodnotit účinnost a snášenlivost kombinované léčby antihypertenzivy a lékem proti úzkosti Tenoten u pacientů s hypertenzí. Délka studie je 4 týdny.

Studie se zúčastnilo 60 pacientů s hypertenzí ve věku 61,41 ± 6,91 let (od 38 do 77 let). Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin (hlavní a kontrolní) po 30 lidech. V hlavní skupině bylo 18 mužů a 12 žen, ve srovnávací skupině 19 mužů a 11 žen.

V hlavní skupině byla hypertenze se středně těžkým průběhem (II. stupeň) pozorována u 60 % pacientů, se závažným průběhem (III. stupeň) – u 40 %; ve srovnávací skupině bylo 66,6 % pacientů se středně těžkým průběhem a 33,4 % s těžkým průběhem. Průměrná doba trvání hypertenzní nemoci byla 10,61 ± 4,1 let (od 3 do 20 let).

V průběhu hypertenze má velký význam rodinná anamnéza, životní styl, rizikové faktory a doprovodné patologie.

Osoby se symptomatickou hypertenzí a komplikovanými formami hypertenze byly ze studie vyloučeny.

Ve srovnávací skupině pacienti dostávali pouze antihypertenzní terapii – ACE inhibitory, β-blokátory, diuretika (Enap, Hypothiazid, Acridilol, Arifon). Pacienti hlavní skupiny dostávali kombinovanou léčbu s antihypertenzivy v kombinaci s Tenotenem, která byla předepsána podle schématu: 6 tablet denně po dobu prvních 2 týdnů a poté 1 tabletu 3krát denně.

Léčba byla předepsána na měsíc. Dynamické monitorování bylo provedeno na začátku studie, po 2 a 4 týdnech terapie.

K posouzení psychického stavu jsme použili Personal Anxiety Scale (J. Teylor), která je určena k měření úrovně úzkosti (upraveno T. A. Nemchininovem).

Dotazník se skládá z 50 výroků. Výsledky studie jsou hodnoceny počítáním počtu odpovědí od subjektu indikujících úzkost; celkové skóre je:

40–50 bodů je indikátorem velmi vysoké úrovně úzkosti;

20–40 bodů – vysoká míra úzkosti;

15–20 bodů – průměrná úroveň úzkosti se sklonem k vysoké;

5–15 bodů – průměrná úroveň úzkosti se sklonem k nízké;

0–5 bodů – nízká úroveň úzkosti.

Studie duševního stavu pacientů v obou skupinách odhalila u významné části pacientů úzkostné symptomy různé závažnosti. Počet pacientů s počáteční vysokou mírou úzkosti byl 40 % v hlavní skupině a 43 % ve srovnávací skupině. Počet pacientů s počáteční průměrnou úrovní úzkosti s tendencí k vysoké byl 60 % v hlavní skupině a 56,6 % ve srovnávací skupině.

Výsledky výzkumu

Ke konci studie se vysoká míra úzkosti snížila v hlavní skupině o 39,39 % a dosáhla průměrné úrovně úzkosti s tendencí k nízké, zatímco ve srovnávací skupině se úroveň úzkosti snížila pouze o 3,6 %.

U pacientů hlavní skupiny, kteří užívali Tenoten, byl po 2 týdnech zaznamenán jasný pokles úrovně úzkosti a do konce měsíce dosáhl významnosti ve srovnání se skupinou pacientů, kteří dostávali standardní antihypertenzní léčbu. Úlevu od afektivních poruch doprovázelo snížení úzkosti, pocitu bezmoci, nedůvěry v sebe sama, pocitu hrozivého nebezpečí a špatného spánku (tab. jeden).

Prokázané rozdíly v dynamice indikátorů úzkosti ve sledovaných skupinách pacientů potvrdily možnost účinné korekce těchto poruch u pacientů s hypertenzí lékem Tenoten. Bylo však nesmírně zajímavé posoudit, zda tato terapie a závažnost doprovodných úzkostných poruch ovlivňují účinnost antihypertenzní terapie obecně.

K poklesu hodnot maximálního systolického a diastolického tlaku došlo v obou sledovaných skupinách. Ke konci měsíce léčby dosáhl pokles krevního tlaku (TK) statisticky významné významnosti. V hlavní skupině pacientů, kteří dodatečně užívali Tenoten, se systolický krevní tlak (TK) snížil o 24,28 % – téměř na věkovou normu, ve srovnávací skupině došlo k poklesu o 16,48 %, tj. k mírnému překročení normálních hodnot. poznamenal. Významný byl i pokles diastolického tlaku do konce 4. týdne v hlavní skupině (o 17,7 %) a ve srovnávací skupině (o 5,9 %) (tab. jeden, 3).

Přidání Tenotenu ke komplexní terapii u pacientů s vysokou a střední úrovní úzkosti nám umožnilo dosáhnout výrazně výraznějšího zlepšení krevního tlaku. Při terapii Tenotenem je pozorován rychlejší účinek antihypertenziv – po 2 týdnech kombinovaného užívání léku u pacientů hlavní skupiny poklesl krevní tlak na cílovou úroveň, na rozdíl od srovnávací skupiny, kde se držel nad cílová.

Závěr

Výsledky naší studie ukazují, že všichni pacienti s hypertenzí vykazují úzkostné symptomy různé závažnosti, které zhoršují průběh onemocnění a přispívají k vyššímu zvýšení hladiny systolického i diastolického krevního tlaku. Zařazení moderního „denního“ anxiolytika Tenoten do komplexní terapie pacientů s hypertenzí zvyšuje účinnost léčby, snižuje míru úzkosti, což přispívá k rychlejšímu nástupu hypotenzního účinku. Tenoten je pacienty dobře snášen a nezpůsobuje ortostatickou hypotenzi ani jiné nežádoucí vedlejší účinky.

Literatura

1. Avedisova A. S. Úzkostné poruchy // Yu. A. Aleksandrovsky. Duševní poruchy ve všeobecné lékařské praxi a jejich léčba. M.: GEOTAR-MED, 2004. s. 66–73.
2. Kopina O. S., Suslova S. F., Zaikin E. R. Populační studie psychosociálního stresu jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění // Kardiologie. 1996. č. 36 (3). s. 53–56.
3. Sudakov K.V. Emocionální stres a arteriální hypertenze. M.: VNIIMI, 1976.
4. Chazov E.I. Ischemická choroba srdeční a možnost zvýšení účinnosti její léčby // Klinické zkoušky léků v Rusku. 2001. č. 1. S. 2–4.
5. Kawachi I., Sparrow D., Vokonas PS, Wess ST Příznaky úzkosti a riziko ischemické choroby srdeční. Studie normativního stárnutí. Oběh. 1994; 90, 5: 2225–2229.
6. Lavie C., Milani R. Prevalence úzkosti u koronárních pacientů se zlepšením po srdeční rehabilitaci a cvičení. Am J Cardiol. 2004; 93:336–339.
7. Sonas BS, Franks P., Ingram DD Jsou příznaky úzkosti a deprese rizikovým faktorem pro hypertenzi? Longitudinální důkazy z National Health and Nutrition Examination Survey I Epidemiologic Follow-up Study. Oblouk. Fam. Vtd. 1997; 6:43–9.

I. N. Nikolskaja, doktor lékařských věd, profesor
I. A. Guseva, Kandidát lékařských věd, docent
E. V. Bliznevskaya, Kandidát lékařských věd, docent
T. V. Treťjaková, kandidát na lékařské vědy
NSMU, MSCh č. 25, Novosibirsk

Mnozí z nás jistě slyšeli od příbuzných, kolegů z práce nebo přátel větu: „Můj krevní tlak vyskočil kvůli nervozitě.“ Je to možné? Moderní medicína tvrdí: ano, zvýšený krevní tlak může být spojen se stresem; tento stav se nazývá psychogenní hypertenze.

Ceny za léčbu psychogenní hypertenze

Trpí pacienti s neurózou pouze hypertenzí?

Pacienti, kterým byla dnes stanovena nejoblíbenější diagnóza – neuróza, mohou pociťovat nejen problémy s krevním tlakem, ale i řadu dalších onemocnění.

• Astenické projevy. Při neurózách člověk často zažívá apatii a chronickou únavu; k tomu, aby znovu získal svou dřívější sílu, postrádá buď plný spánek, procházky nebo cvičení.
• Obsedantní projevy. Neurózy jsou často doprovázeny záchvaty paniky a zvýšenou úrovní úzkosti.
• Hysterické projevy. Psychika člověka s diagnózou neurózy může být nestabilní, vyznačuje se náhlými změnami nálad, emočním zhroucením a plačtivostí.
• Vegetativní projevy. Někdy jdou neurózy bok po boku s vegetativně-vaskulární dystonií, která se projevuje bolestmi hlavy různého stupně intenzity, zvýšením nebo naopak poklesem krevního tlaku a arytmií.

Proč je důležité kontrolovat kardiovaskulární systém pacienta s neurózou?

Jak jsme již zjistili, neuróza postihuje téměř všechny systémy těla. Nejnebezpečnějším ale zůstává jeho možný vliv na srdce a cévy. Často se vyskytují případy, kdy zdraví srdce pacienta s neurózou není věnována náležitá pozornost. Takový nedbalý postoj může následně vést k mrtvici a dalším stejně nebezpečným onemocněním kardiovaskulárního systému.

Může se hypertenze objevit z ničeho nic u pacienta s neurózou?

Pokud se rozhodnete jíst stres, jezte pouze takové potraviny, které nepoškodí vaše zdraví: ovoce, papriky, slunečnicová semínka, černé a červené bobule, nesolené krekry

Je dokázáno: jakákoliv emoce – ať je negativní nebo pozitivní – je pro tělo stresem, zvláště pro člověka s neurózou. Nezáleží na tom, jaký to pro pacienta bude zážitek, může se stát tak silným, že jeho tělo prostě nebude schopno rehabilitovat samo. Vrstvením na sebe se emoce stávají impulsem pro rozvoj různých patologických stavů: přetrvávající hypertenze, tachykardie atd.

S psychogenní hypertenzí způsobenou neurotickými poruchami se můžete vyrovnat s pomocí specialistů z kliniky Caduceus. Vybereme pro vás optimální psychofarmakologickou léčbu a povedeme efektivní psychoterapeutická sezení.